Na druhé straně řeky potom nedaleko chytím autobus zpět do Springwood. Ze zastávky musím ještě asi dvacet minut pěšky a tak jsem kolem páté doma. Skočím do sprchy, s malým Patrickem si zazávodím kolem gauče a po společné večeři jdu oddychovat a většinou dost brzy spát.
Výjimkou je, když se zdržím ve městě kvůli nákupu nebo nějakému zařizování. Včera se zařizování týkalo práce. Svůj životopis jsem nechala ve dvou podnicích a momentálně čekám, zda se mi nějaký pan manažer ozve. tak držet palec, prosím :-)
Dnes jsem se měla zdržet na školní párty, která se v podstatě koná každý čtvrtek. Bylo mi řečeno, že sraz je v pět a tak se mi zdálo fajn se na pár hodin zdržet a poznat lépe spolužáky. Na konci výuky jsem se ale dozvěděla, že začátek je naplánován na devátou hodinu a tak kvůli dlouhé cestě domů jsem svou účast vzdala. Co dělat, jsem holt slušná holka. :-P :-)
Abych tento příspěvek alespoň nějak obohatila, podělím se s vámi o některé potraviny, které jsem zatím ochutnala.
A začnu s nápoji, jelikož v tomto období a na tomto místě jsou tekutiny základ.
Takto zabalený ledový čaj jsem vídala i u nás. Nikdy jsem si jej ale nekoupila, vzhledem k tomu, že se mi zdál moc drahý. Dokonce jsem si myslela, že je obal skleněný. Každopádně, tady je to jedno z nejlevnějších nápojů v plastu co se dá sehnat a to včetně neperlivé vody. Stál v přepočtu asi 27 korun.
Informujte mě, prosím, jak je to s ním v Čechách? Na obalu píšou, že je dobrý i horký, ale to jsem teda nezkoušela :) Každopádně je to klasický přeslazený ledový čaj, i když borůvková příchuť mě zachutnala velice.
Na poklidné večery jsem vybrala klokana. Bílé víno sauvignon blanc bylo velmi dobré, polosuché, spíše sušší, příjemně nakyslé. Stálo 10 AUD. Při příštím nákupu jsem zvolila za 10 AUD 2 litry vína v krabici, což si, prosím, nepřirovnávejte k českému krabičáku. Byl to Pinot Grigio, tedy Rulandské šedé. Překvapilo mě, že bylo ještě sušší než předešlé, ovšem myslím, že v těchto vedrech je bílé suché s kostkou ledu nejlepší volba.
Teď pomalu přecházíme k snídaním. Po asi třiceti osmi minutách stání u regálu a vybírání kávy, jsem zvolila tu z Papua Nová Guinea (Anička Š. a Melča vědí proč:))) Bohužel jsem doma zjistila, že je bez kofeinu...
I když jsem si myslela, že se to nestane, naprosto jsem si zamilovala burákové máslo. Myslím, že obzvlášť to s kousky ořechů je skvělé. Snídám ho teď téměř každé ráno :-)
Obědy si vařím doma, nebo si vezmu nějaké jídlo do krabičky, které uvařila Pavla nebo Mark. Pro svoje "výtvory" jsem zvolila prozatím jednoduchou formu rýže plus něco. Hlavně teda tuňák za 90 centů v různých příchutích.
Specialitu v podobě Vegemite si nechám na jindy. Fotku už jsem si pořídila, ale tuhle australskou specialitu z extraktu z droždí jsem zatím neměla odvahu vyzkoušet :)) Prý všichni Australané to milují, všichni cizinci nesnáší.








Žádné komentáře:
Okomentovat